Upgrade

Akční / Thriller / Sci-Fi / Horor
Austrálie, 2018, 100 min

Originální australská sci-fi se nám líbila. Hlavním motivem byl implantát, který dokázal ovládat nervová zakončení svého hostitele. Scénář vrchovatě využívá potenciál tohoto spojení a pěkně dávkuje i vtipné scény odvozené z tohoto paradoxu. Závěr byl také relativně překvapivý, takže můžeme jen doporučit!

Více na ČSFD.

1 hlas, average: 3,00 z 51 hlas, average: 3,00 z 51 hlas, average: 3,00 z 51 hlas, average: 3,00 z 51 hlas, average: 3,00 z 5 Loading...

MEG: Monstrum z hlubin

Akční / Sci-Fi / Horor / Thriller, USA, 2018, 113 min

Během týdne jsme navštívili OC Nisa Liberec za účelem shoppingu – ačkoliv ani jeden z nás není shoppingový typ, občas musíme dokoupit něco do šatníku …

Pro zpestření pobytu jsme vybrali akční jednohubku MEG (jako zkratka Megalodon) s naší oblíbeným Jasonem Stathamem.

U filmu nemá cenu hledat nějaké hlubší myšlenky, děj je přímočarý a mnohokrát zrecyklovaný, spíše jde o pěknou podívanou – zdařilé triky a skvělý zvuk (Dolby Atmos).

Recenzi a další info naleznete na ČSFD.

Mission: Impossible – Fallout

Akční / Dobrodružný / Thriller
USA, 2018, 147 min

MI: Fallout

Počasí se nám včera změnilo, konečně dorazila dlouho očekávaná studená fronta, takže oproti velkým vedrům nyní prudké lijáky, vítr a občas bouřky. Proto jsme opět po čase vyrazili do kina, z výběru vypadal jako nejzajímavější titul „nový Cruise“.

Začátek byl ještě celkem fajn, Ethan dostane samozničující se tajnou zprávu, ve které je během 3 minut sdělen celý děj dvouhodinové akce. Dále se střídá scéna se scénou, šroubované dialogy a občas nějaká „překvapivá“ změna, nekonečné honičky (auta vs. motorka, vrtulník vs. vrtulník, …) a pak scéna „přestřihni červený drát“, aby nakonec vše dobře dopadlo …

No, bylo to hrozně dlouhý, ke konci až nudný, a na další díl (vybrakované fračízy) už asi nepůjdeme.

1 hlas, average: 2,00 z 51 hlas, average: 2,00 z 51 hlas, average: 2,00 z 51 hlas, average: 2,00 z 51 hlas, average: 2,00 z 5 Loading...

Léto 2018

Je krásné léto, ať si říká kdo chce, co chce! Opravdu si nepamatuji, kdy naposledy v Čechách bylo tak dlouho tak pěkné počasí. Koupání dle libosti (letos jsme poprvé začali navštěvovat takovou nádhernou „louži“ schovanou uprostřed borového lesa jen asi 6km od nás), výlety obytným autem po okolí i po Evropě, spousta zábavy a práce akorát.

1 hlas, average: 5,00 z 51 hlas, average: 5,00 z 51 hlas, average: 5,00 z 51 hlas, average: 5,00 z 51 hlas, average: 5,00 z 5 Loading...

Karpacz (PL) – Víkendový výjezd

První prázdninový víkend jsme využili na menší poznávací výjezd obytným autem do Polska.

Pátek 6.7.

V pátek dopoledne jsme připravili našeho Jubíka na další expedici. Výhodou letního víkendového cestování je celkem rychlá příprava – plavky, náhradní trička a prádlo, sandále a něco na ranní a večerní zimu (vesty jsou ok). Zkontrolovat systémy a funkce, nastavit navigaci a hurá na cestu.

Vyrazili jsme kolem 15.h přes Liberec, Harrachov a Sklarskou Porebu do Karpaczu. Cesta byla bez problémů, aut bylo tak akorát – nejeli jsme úmyslně v exponované časy, navíc u nás ve svátek, takže žádné zdržování, i na rozestavěných místech nám ta „zelená“ skákala jako na povel 🙂

První viditelnou změnou za hranicemi byla výrazně užší silnice – šířkou by se jejich silnice I. třídy dala srovnat s naší cestou III. třídy (např. z Nového Boru do Radvance) a většinou ještě dost rozbitá, takže cestovní rychlost se sníží na průměrných 50 – 60 km/h.

U Karpaczu našla Janička výborný kemp – Camp 66. Příjezd do kempu směrem od Sciegny je dost krkolomný, vede buď po nezpevněné cestě, nebo (podle navigace) přes úzkou lávku a velmi ostrou odbočku z hlavní ulice – pro případné další cestovatele určitě doporučujeme jet od Milkow na Karpacz a asi po 3km odbočit (jsou zde i ukazatele) vlevo a přijet z „druhé“ strany. Každopádně místo je to moc pěkné – na obzoru hory a vršky Krkonoš, vidět je i Sněžka z polské strany. Kemp se rozkládá v rozlehlém rovinatém údolí na louce mezi pastvinami krav. Recepce, restaurace a sociální zařízení je tvořeno nádherným členitým srubem. Jistou změnou oproti zbytku Evropy je zde systém check-in: Při zápisu a vyplnění formuláře musíte zaplatit za plánované noci zde předem, předem Vám je i přiděleno místo ke stání. Paradoxem potom je, když při najíždění na „váš“ flek zjistíte, že toto pečlivě zaregistrované, Vám přidělené číslo, je již obsazené. No nic, vyberete si místo jiné, volné a zřejmě nemusíte mít obavy, další návštěvník učiní to samé, takže ve výsledku každý stojí někde jinde .. Ale mají tu dobré ceny, kemp je u potůčku, perfektní sprchy a záchody, dobrá kuchyně. Jedinou pihou na kráse byla poměrně velká obsazenost a večerní příjezd asi 50-ti motorkářek.

Večer jsme se šli projít po okolí s Natahu, koukli na TV a brzy jsme usnuli.

Sobota 7.7.

Ráno jsme vstali před osmou, sbalili a check-outli se: jen jsme museli na recepci vyřešit vrácení peněz za „předplacenou“ další noc – rozmysleli jsme si plán zůstat zde do neděle a jet do aqua parku Tropikana na kolech – raději se přesuneme rovnou s celým „cirkusem“ přes Tropikanu do dalšího kempu u přehrady Lesna, kde přespíme do neděle.

Záhy zjišťujeme, jak prozíravá naše volba byla – cesta k akva parku je opravdu strmě do kopce prakticky celých asi 6 km. Jubíka necháváme na bezplatném parkovišti (hliněný plácek) pod hlavní příjezdovou cestou k obrovskému hotelovému komplexu a jdeme pěšky asi 200m do Hotel Golebiewski

V hotelu za recepcí po levé straně je vchod do Tropikany, velkého a pěkného vodního světa. Je zde několik bazénů, vnitřní, venkovní, speciální bazény s různými složkami – bahenní, mořská voda, vonné a léčivé soli, masážní trysky, bazén s mořským vlnobitím, brouzdaliště pro děti, tobogány a skvělý set různých saun – pára, solná jeskyně, aroma sauny .. Jen projít celou Tropikanu a vyzkoušet od každého kousek je minimálně na hodinu, základní časová jednotka při vstupu je 1,5hod, pokud si chcete místo opravdu užít, doporučuji strávit zde alespoň 3 hodiny.

Po příjemném osvěžení jsme se vydali k jezeru Lesnianske, kde jsme měli vyhlídnutý kemp přímo u vody. Cestou jsme zastavili na oběd v Mazurkowa Chata, kde jsme ochutnali typická polská jídla – Pierogowy Miszmasz a Gnieciuchi z Capuchy, ty pirohy byly výborné – každý měl trochu jinou náplň: tvarohovou, mleté maso, tuňák, špenát, ..

K jezeru jsme dorazili odpoledne před třetí hodinou. Byli jsme celkem překvapeni rušností místa – oplocený travnatý břeh s restaurací a půjčovnou kajaků a šlapadel, přes ulici pak svažitá posekaná louka, ze které bylo vytvořeno placené parkoviště. Oznámili jsme hlídači parkoviště náš záměr ubytovat se v „kempu“, na výběr místa nám byl přidělen milý polský stařík se psem, který nám i přes námitky „sousedů“ vybral luxusní místo na takové horní terase hned u plotu – výjezd nahoru byl poměrně adrenalinový zážitek, Jubík na jedničku sotva stíhal, ale dali jsme to na první pokus přesně na místo, až „sousedi“ koukali a stařík nám vesele potřásl rukou 🙂 Po ubytování jsme se šli s Natahu pokouknout po tomto zvláštním místě, obytňák tu byl jen jeden (ten náš), jinak samé stany a pár starších malých karavanů a víceméně jen Poláci. Natahu zkusila vodu, ale nijak ji nenadchla, ani tam neskočila celá, jak je jejím zvykem. Po návratu k autu naši polští sousedé, kteří stále něco popíjeli, nastartovali zrenovovaný trabant a pustili vestavěný soundsystem – brutálně přebuzený silný subwoofer a nějaké polské duc-duc rapy, také polské Despacito a hromadu dalších pšenko-hitů. Trabant musel být nastartovaný, protože jinak měli po třech setech vybitou baterku, takže rámus to byl veliký, až nás z toho všechny bolela hlava.

Vzhledem k situaci jsme rozhodli, že k blízkému zámku Czocha vyrazíme hned – vzali jsme Natahu a prošli po kravských pastvinách až k tomuto nádhernému sídlu na skále nad jezerem. Místo je opředené řadou záhad – například po celkové rekonstrukci zámku továrníkem Ernestem Gützovem v roce 1914 bylo vytvořeno 40 tajných chodeb, ale dodnes jich bylo objeveno pouze 14, plány se „ztratily“ a zlatý poklad, který je v jedné z nich ukryt stále čeká na novodobého tomb raidera, který jej objeví.

Po návratu jsme si ještě zahráli pár stolních her a šli zaspat vedlejší diskotéku.

Neděle 8.7.

Ráno jsme brzy vstali, sbalili a obratným manévrem zavčasu (než naši polští přátelé procitnou z kocoviny a začnou nanovo) odjeli zpět domů.

Závěrem můžeme konstatovat, že Polsko nás nadchlo přírodou, lidé jsou přátelští a komunikativní, vybraný itinerář byl velice zajímavý – velká pochvala hlavní architektce výletu – Janičce! 🙂

 

0 hlasů, average: 0,00 z 50 hlasů, average: 0,00 z 50 hlasů, average: 0,00 z 50 hlasů, average: 0,00 z 50 hlasů, average: 0,00 z 5 Loading...