Dle plánu z předešlého večera jsme se dopoledne sbalili a odhlásili z kempu. Tento domácí kemp můžeme jen doporučit, majitelé jsou velmi sympatičtí francouzi (neumí bohužel ale vůbec anglicky), kemp není nijak komerční „disco“ kemp, ale naopak příjemně klidný, vedle protéká nádherná horská říčka, výhled na Monte Cinto, vedle se pasou krávy …
Každopádně počasí nám zde nepřeje, přeháňky jsou neustálé, dle předpovědi bude v tomto místě pršet ještě minimálně další dva dny.
Vyrážíme tedy do východní části Korsiky, kousek od Aléria, Janička našla STPL L’Bananas v aplikaci Park4Night. Místo je to zajímavé. Na korsické poměry rozlehlá rovná plocha, zastřižený trávník, asfaltové cestičky a stání. S paní majitelkou jsme se dohodli na pěkných 15€ za noc. Natahu si hned u vjezdu našla nového psího kamaráda, většího křížence něčeho se stafordem, který se choval zdvořile, ale neodbytně – chodil všude s námi, spal u našeho auta a stále se věnoval Natahu. Protože se nepozván zúčastnil i naší odpolední procházky po okolí, začali jsme mu říkat Basta (jediné francouzské slovíčko, které jsme vylovili z paměti, kterým jsme ho chtěli odvolat domů za svým páníčkem, na které alespoň miňimálně reagoval – většinou zavrtěl ocasem a lehce změnil směr a rytmus chůze).
Zajímaví jsou zejména zdejší obyvatelé: každý tu má luxusní osobní vůz (Mercedes, Audi, Porsche), velký karavan, malé osobní auto, bílou dodávku a malý karavan – až později jsme zjistili, že malý karavan je vlastně pojízdná čistírna – je v něm vestavěná pračka a sušička. Obyvatelé vypadají, že to nejsou jen dočasní návštěvníci, spíše stálí osadníci tohoto místa.
Zítra plánujeme přejet blíže k moři, máme vyhlédnutý kemp U Casone.
Každopádně jsme udělali velký servis Jubíka (vyčištění WC, doplnění vody, vypuštění ‚grey water‘, tedy špinavé vody z odpadní nádrže).
