Od rána to žhne, takto si již Korsiku dobře pamatujeme z minulých výletů. Balíme, rychlý check-out na recepci a hurá na sever. Jak Janička trefně podotkla, už si ani nepamatujeme, kdy jsme naposledy jeli po rovné, široké silnici. Zatáčka navazuje na další zatáčku, silnice je úzká, jen těžko se dá vyhnout s protijedoucím autem. A to nejlepší nás teprve čeká: Calanches. Jsou to červené hory na severozápadě Korsiky, které vystupují z tyrkysového moře do tisícimetrových výšek a do jejich boku je vyražena uzounká asfaltová cesta. Z této cesty jsou opravdu úchvatné výhledy, nejen na moře a strmé rokle pod námi, ale i na skalní útvary, které projíždíme a objíždíme. Je to zároveň jedno z nejnavštěvovanějších míst na ostrově, takže je zde od rána čilý provoz. Často dochází k situacím, kdy se cesta nějakým větším autem zablokuje a pak se zastavuje, rozjíždí, couvá, popojíždí a vyhýbá …
Cestou jsme se stavili v Portu na nákup a pak přejeli asi 20km po této kozí stezce. Do cílového kempu Paradella, který leží kousek od letiště Calvi, jsme dorazili odpoledne. Přihlásili jsme se (celkem nás překvapila cena – 32E za noc) a našli pěkné místo vzadu v kempu. Po vybalení jsme šli otestovat místní bazén, voda super, vyvalili jsme se na lehátkách a já si dokonce asi na hodinku schrupnul.
Večer koukneme na Bridget Jones a zítra popojedeme, Janička našla zajímavé místo na pobřeží, kde by se mělo dát spát „na divoko“, tak uvidíme.
[ratings]
