Černá Hora – den 18

Zima nás probudila brzy ráno, venku ještě tma a deset stupňů. Zatopil jsem, dal vařit vodu a šel s Natahu ven. Prošli jsme se spícím kempem až dozadu, je poměrně rozlehlý a skvěle navržený – členitý, velké placy pro auta i stany, napajedla s pitnou vodou, luxusní umývárky.

Po návratu již pomalu vstávala i Janička, po chvilce jsme vyrazili na skálu nad kempem – vrch Ojstrica – taková rozcvička před cyklovýletem. Odměnou nám byly krásné pohledy na jezero a okolí z ptačí perspektivy.

Cestou zpět jsme koupili čerstvé croissanty a dali si snídani, když zbytek kempu teprve vstával.

Po krátké rekonvalescenci jsme doladili outfity (vyšlo slunce a začalo být teplo) a vyrazili na okružní cyklovýlet okolo jezera, celkem 8km. Cesta nám krásně ubíhala, pěkná štěrková stezka konturuje celé jezero. Minuli jsme několik přístavišť pro gondoly, kde se to již hemžilo turisty (hlavně Japonci a Číňané) a dojeli do městečka Bled. Je zde moc pěkná historická zástavba a spousta parků a zeleně.

U vjezdu do města stojí v zatáčce vyhlášená restaurace Sova se šikmou terasou v prvním patře, držená ve stylu 30. let. Protože musím dávat pozor na dobrý stav posádky, šli jsme si dát „dopolední oběd“. Pověst nelhala, neuvěřitelný výhled, famózní kuchař a příjemná obsluha!

Trochu ztěžka se nám rozjíždělo k druhé polovině trati, ale pro nádherné okolí jsme na plné žaludky rychle zapomněli a vychutnávali si cestu po rovině a v podzimním slunci celkem rychle dojeli zpět ke kempu.

U kempu jsme ještě nemohli odolat terásce u kavárny, takže jsme si dali kafe a místní delikatesu kremšnita.

Den zakončíme v pohodě v autě a pomalu se balíme na zítřejší závěrečný přesun domů.

[ratings]