V 9h jsme naposledy zkontrolovali náš baráček, rozloučili se s Béďou, která dospávala v ložnici a nejevila o nás moc velký zájem, a vyrazili směr Chorvatsko a Černá Hora.
Cesta byla až na mírné zdržení v Praze a kodrcání po D1 celkem v pohodě. Jeli jsme přes Mikulov, Vídeň, Maribor a pak v Chorvatsku chvíli po dálnici a pak sjeli k Plitvickým jezerům.
Na místo jsme dojeli ve 22.h, doslova 5min. před uzavřením parkoviště, i noční hlídač se divil, vytáhl nám z parkovací brány poslední parkovací lístek a popřál dobrou noc.
Zaparkovali jsme na osvětleném místě, vedle nás stála ještě obytná dodávka, rychle jsme se umyli a šli spát, únava byla veliká.
Ještě večer jsem musel dobít kredit na naší Mundo SIM, internet nám již opět funguje. Jinak u recepce Plitvických jezer je celkem rychlé free připojení.
Ráno v 7.00 přesně nám někdo ťukal na dveře, než jsem se vymotal z peřin, sehnal klíče a otevřel mohly uběhnout min. 3 minuty, během kterých ten člověk pořád klepal a klepal … Vylezl jsem rozespalý ven jen proto, aby mi sdělil, že na tomto místě stát nemůžeme a musíme se přemístit na parkoviště pro auta. Odkryl jsem žaluzie a v pyžamu přejel s autem asi 100m do lesíka v kopci (parking pro osobáky). Během ranního oblékání jsme byli překvapeni, jak se začínají sjíždět další a další návštěvníci – Chorvaté, Maďaři, Francouzi, Holanďané .. všichni již od sedmi hodin ! V devět začali najíždět autobusy (plné Číňanů) a parkoviště bylo tak ze 3/4 plné. Když jsme vyrazili v „plné polní“ ke kasám, všimli jsme si speciální sekce pro obytná auta – protože bylo poloprázdné, na asfaltu a na sluníčku (potřebovali jsme dobít i baterky), ještě jsem se vrátil a přeparkoval.
Janička se podívala na její oblíbenou Ulici, já šel koupit lístky (150Kun/osobu) a zjistit co a jak. Po desáté jsme vyrazili na výlet, sešli k nástupišti místního vláčku (mašinka byl terénní Mercedes s připojenými 2 vagóny) a vyjeli jsme nahoru k Station 2, odkud jsme na doporučení sledovali okruh H.
Plitvická jezera jsou opravdu přírodní unikát, nádherná průzračná tyrkysová voda, ve které se prohánějí hejna malých rybek, potopené stromy, řasy, spousty vodopádů a to vše protkáno spletí dřevěných lávek a chodníků .. Po 2 hodinách kochání jsme dorazili k přístavu elektrických lodí, přepluli jezírko a vyšli opět u hlavního parkoviště.
Zaplatili jsme parkovné, sbalili auto a za pár minut už byli opět na cestě, směr Split.
Do ASCI kempu jsme dojeli s jednou zastávkou (nafta a pozdní oběd u pumpy za Sveti Rokem – tunel skrz Velebit) po sedmé hodině. Kamping Stobrec Split vypadá zajímavě – je celkem velký, plně obsazený (!). Je zde nový bazén, wellness, pěkné sprchy a dokonce pláž a sprchy vyhrazené pro psy.
[ratings]