Černá Hora – den 18

Zima nás probudila brzy ráno, venku ještě tma a deset stupňů. Zatopil jsem, dal vařit vodu a šel s Natahu ven. Prošli jsme se spícím kempem až dozadu, je poměrně rozlehlý a skvěle navržený – členitý, velké placy pro auta i stany, napajedla s pitnou vodou, luxusní umývárky.

Po návratu již pomalu vstávala i Janička, po chvilce jsme vyrazili na skálu nad kempem – vrch Ojstrica – taková rozcvička před cyklovýletem. Odměnou nám byly krásné pohledy na jezero a okolí z ptačí perspektivy.

Cestou zpět jsme koupili čerstvé croissanty a dali si snídani, když zbytek kempu teprve vstával.

Po krátké rekonvalescenci jsme doladili outfity (vyšlo slunce a začalo být teplo) a vyrazili na okružní cyklovýlet okolo jezera, celkem 8km. Cesta nám krásně ubíhala, pěkná štěrková stezka konturuje celé jezero. Minuli jsme několik přístavišť pro gondoly, kde se to již hemžilo turisty (hlavně Japonci a Číňané) a dojeli do městečka Bled. Je zde moc pěkná historická zástavba a spousta parků a zeleně.

U vjezdu do města stojí v zatáčce vyhlášená restaurace Sova se šikmou terasou v prvním patře, držená ve stylu 30. let. Protože musím dávat pozor na dobrý stav posádky, šli jsme si dát „dopolední oběd“. Pověst nelhala, neuvěřitelný výhled, famózní kuchař a příjemná obsluha!

Trochu ztěžka se nám rozjíždělo k druhé polovině trati, ale pro nádherné okolí jsme na plné žaludky rychle zapomněli a vychutnávali si cestu po rovině a v podzimním slunci celkem rychle dojeli zpět ke kempu.

U kempu jsme ještě nemohli odolat terásce u kavárny, takže jsme si dali kafe a místní delikatesu kremšnita.

Den zakončíme v pohodě v autě a pomalu se balíme na zítřejší závěrečný přesun domů.

[ratings]

Černá Hora – den 17

Brzy ráno jsme vstali, sbalili se, odcheckovali se a řekli pro letošek „ahoj móře“ ..

Vyjeli jsme přes Pakoštane a Biograd na dálnici a hurá směr Zagreb. Počasí se radikálně změnilo po projetí tunelu Sveti Rok, po výjezdu na druhé straně Velebitu nás překvapila hustá mlha a teplota o deset stupňů nižší. Ale postupně se mlha rozplynula, mraky roztrhaly a nakonec i to sluníčko vykouklo. Jelo se celkem v pohodě, přes hranice jsme se dostali poměrně plynule.

Poprvé jsme jeli ve Slovinsku po dálnici směrem na Ljublan a byli jsme spokojeni s kvalitou. Kolem Ljublani doprava trochu zhoustla, ale spíš v protisměru. Po sjezdu z dálnice jsme se ještě asi hodinu kodrcali po menších cestách, až jsme dorazili do městečka Bled, které stojí u velkého jezera Bled. Uprostřed jezera je ostrov, na ostrově malebný kostel, ze břehu je to výjev jako z pohádky. Na ostrov se jezdí s místními gondolami, uvidíme zítra, možná si tam uděláme výlet také.

Nakonec jsme dojeli do kempu Bled*****, vypadá poloprázdně, ale na úrovni.

Ráno vyrazíme na kolech okolo jezera, záleží hodně na počasí, koupací sezona nám už (bohužel) skončila.

Je tu slunečno, ale zzzima 😉

[ratings]

Černá Hora – den 16

Konečně opravdu dovolenkový den. Krásně a teplo, ráno kafíčko, snídaně, pak procházka s Natahu do marketu pro pečivo a pár drobností.

Chvilka klidu u auta, pozdravení souseda, který šel v 11.30 teprve rozcuchaný do sprch, jako každý den – začali jsme mu říkat „Morgen“ – podle pozdravu 🙂

No a pak opět vyvalení se na plážičce a chytání bronzu, občas koupání, trocha čtení.

Zítra ale již naše idylka skončí, nebo se spíš přesune do jiného směru, ráno se sbalíme a pojedeme ke slovinským jezerům.

[ratings]

Černá Hora – den 15

Od rána to žhne, den bez mráčku. Během popíjení ranního kafíčka se kempem rozlehl zvuk motorové pily, za chvilku prošel kolem údržbář s velkou větví z borovice. Za chvíli další a pak kolem nás projel kamion s novým mobilhousem – větve museli uřezat u stromů po cestě, aby se vešel. Tak aspoň trochu „vzrůša“ tady v té Oáze klidu 😉

Po snídani jsme se šli projít s Natahu po okolí, rostou tu nové a nové resorty, v sezóně tu musí být asi dost přeplněno. Při zpáteční cestě jsme si na recepci půjčili hole a míčky na minigolf, Natahu nechali doma a šli si zahrát. Byla to prima zábava (jednu hru jsem totiž vyhrál).

Po obědě jsme šli opět na „naší“ malou pláž za kempem a celé odpoledne se slunili, dokonce jsme se i párkrát vykoupali – voda ještě není tak studená.

[ratings]

Černá Hora – den 14

Sluníčko nás probudilo a provázelo celým dnem – na obloze jen pár mráčků, mírný vánek a krásné teplo, sláva!

Protože je po sezóně, market v kempu je zavřený, našla Janička na mapě nejbližší městské obchody a protože jsme potřebovali nakoupit nějakou balenou vodu, vyrazili jsme k nim na kolech – asi 2km. Jenže jinak to vypadá na mapě a jinak ve skutečnosti – museli jsme sjet z kopečka, na kterém je situován kemp až dolů k nábřeží a pak opět do protisvahu na druhý kopec, kde na samém vršku obchod byl (až druhý, první byl také zavřený).

Nakoupili jsme vody, pečivo a další potraviny, v jednom regálu jsem objevil „Ajvar“ – hned po příjezdu zpět jsme ochutnali a zejména Janičce moc zachutnal – asi si vezmeme ještě cestou nějaké větší balení domů 🙂

Šli jsme s Natahu na procházku kolem kempu – vede zde pěkná lesní cesta na pobřeží mezi borovicemi a objevili hned tři moc pěkné pláže – písčité, s průzračnou vodou a hlavně bez lidí – opravdu je to zde Oáza klidu.

Odpoledne jsme nechali Natahu v autě (pustili jsme jí klimatizaci na 22C s aktivním čištěním vzduchu, aby jí bylo příjemně) a šli se vyvalit na malou soukromou pláž kousek za vrátky od kempu. Byla to idylka, dokonce jsme si na chvilku zdřímli, přečetli něco z knížek, opalovali se a koukali na plachetnice, které závodili směrem ke Kornátům.

[ratings]