Únava z předešlého dne byla vykoupena delším vyvalováním, z postele jsme se (neochotně) vyhrabali až po osmé hodině. Po ranní sprše jsem skočil na recepci pro objednané pečivo a Internet (zde funguje systém celodenního voucheru s neomezeným připojením za 2€), vyvenčili Natahu a Janička si pustila TV – opakují páteční Ulici.
Počasí je pod mrakem, občas sprška, dle předpovědi to má být zítra podobné, pořádné slunečno zase až ve středu.
Ideální počasí na cyklovýlet. Janička zavelela, že se jede do Bonifacia – připravil jsem tedy kola, koukli jsme na mapu a vyrazili. Bonifacio je velký přístav na samém jižním břehu Korsiky se spoustou malých přístavních uliček, majestátní přístavní promenádou a spoustou jachet, lodí a turistů. Vzdálenost od našeho kempu je cca 4km, cesta tam je otázka 15 minut, jede se bez jediného šlápnutí až do přístavu – celkem prudké klesání z náhorní plošiny až dolů k marině. Ve starém centru jsme nakoupili nějaké potraviny, dali si na promenádě pannini a pak vyrazili na zpáteční cestu. Stoupání bylo táhlé, dlouhé a únavné, ale velké vyznamenání patří opět Janičce, která celý kopec na jeden zátah vyjela až nahoru! Při příjezdu zpět zrovna začalo pršet, takže jsme měli dokonalý timing a zbytek odpoledne strávili v autě a kempu.
V tomto kempu jsme již třetí rok po sobě, takže můžeme porovnávat změny, které zde paní majitelka provádí. Stále zde upravuje terén v dalších částech pozemku, staví zídky, kope kanalizaci a inženýrské sítě a stále kemp rozšiřuje. Tento kemp je skutečně veliký, jen okružní procházka se psem trvá cca půl hodiny. Zároveň zde ale není nikdy úplně obsazeno, vždy najdete místo, kde (doslova) celý den nepotkáte živou duši. Kemp je naštěvován hlavně kvůli ideální poloze – kousek od pohádkové pláže Maora a blízko k Bonifaciu na jihu.
