Halloween

Horor / Thriller, USA, 2018, 106 min

Tentokrát jsem vyrazil do kina v mém rodném městě Nový Bor, kde jsem byl naposledy již před mnoha lety, na pozvání „švagra“ a jeho kamarádů na novou adaptaci kultovního hororu.

Zábava to určitě byla, ale spíš díky dobré společnosti, než kvůli filmu. Děj byl velmi přímočarý a jednoduchý (někdy to vypadalo až na nedostatek fantazie – Policista srazí Michaela autem, jeho psychiatr mu vzápětí sebere masku, nasadí si ji a zabije policistu nožem ukrytým v propisce, aby si jí opět sundal a sdělil vyděšené dceři hlavní postavy, že si chtěl jen vyzkoušet, jaké to je … 🙂 ). Co se týče hororových scén, při kterých by se divák bál a mačkal do sedadla, nebo nadskočil úlekem – slovy nula.

Ale každopádně nás to motivovalo k oživení tradice společných návštěv našeho místního kina, je zde příjemné domácí prostředí a velmi kvalitní projekce a zvuk.

[ratings]

První člověk

First Man, Drama / Životopisný / Historický, USA, 2018, 141 min

Po delší době opět hodně zajímavý film o zákulisí příprav a pak samotné cestě Neila Armstronga na Měsíc. Nejde o klasický líbivý trhák s fiktivní akcí, spíše popisný záznam skutečné historické události (i když kdo ví, jak to skutečně bylo, že?).

Velmi pěkná byla kamera – perfektní situační záběry a také hudba, i když pro efekty by jistě bylo zajímavější shlédnout film v „plné palbě“ Dolby Atmos.

[ratings]

Černá Hora – den 19

Poslední den naší dovolené. Takže brzy ráno jsme se šli naposledy s Natahu projít po kempu a začali se balit na cestu.

Před devátou jsme byli připraveni, odhlásili se z kempu a vyrazili. Počasí nám přálo celou cestu, také bylo dobře, že jsme jeli v sobotu, byl celkem mírný provoz.

Přejeli jsme přes Villach, Salzburg, Linz a České Budějovice. Domů jsme dorazili před osmou večer (ještě jsme si cestou v České Lípě nakoupili něco k jídlu). Akorát v Čechách opět nejhorší silnice, ale to je již evergreen …

Doma nás chvíli napínala Béďa, nepřišla hned, ale až před desátou, o to větší radost ale všichni ze šťastného shledání měli 🙂

Takže již tradičně děkuji skvělé posádce za krásný čas na dlouhé podzimní dovolené a již se těším na další, tentokrát pravděpodobně zimní, dobrodružství !!

[ratings]

Černá Hora – den 18

Zima nás probudila brzy ráno, venku ještě tma a deset stupňů. Zatopil jsem, dal vařit vodu a šel s Natahu ven. Prošli jsme se spícím kempem až dozadu, je poměrně rozlehlý a skvěle navržený – členitý, velké placy pro auta i stany, napajedla s pitnou vodou, luxusní umývárky.

Po návratu již pomalu vstávala i Janička, po chvilce jsme vyrazili na skálu nad kempem – vrch Ojstrica – taková rozcvička před cyklovýletem. Odměnou nám byly krásné pohledy na jezero a okolí z ptačí perspektivy.

Cestou zpět jsme koupili čerstvé croissanty a dali si snídani, když zbytek kempu teprve vstával.

Po krátké rekonvalescenci jsme doladili outfity (vyšlo slunce a začalo být teplo) a vyrazili na okružní cyklovýlet okolo jezera, celkem 8km. Cesta nám krásně ubíhala, pěkná štěrková stezka konturuje celé jezero. Minuli jsme několik přístavišť pro gondoly, kde se to již hemžilo turisty (hlavně Japonci a Číňané) a dojeli do městečka Bled. Je zde moc pěkná historická zástavba a spousta parků a zeleně.

U vjezdu do města stojí v zatáčce vyhlášená restaurace Sova se šikmou terasou v prvním patře, držená ve stylu 30. let. Protože musím dávat pozor na dobrý stav posádky, šli jsme si dát „dopolední oběd“. Pověst nelhala, neuvěřitelný výhled, famózní kuchař a příjemná obsluha!

Trochu ztěžka se nám rozjíždělo k druhé polovině trati, ale pro nádherné okolí jsme na plné žaludky rychle zapomněli a vychutnávali si cestu po rovině a v podzimním slunci celkem rychle dojeli zpět ke kempu.

U kempu jsme ještě nemohli odolat terásce u kavárny, takže jsme si dali kafe a místní delikatesu kremšnita.

Den zakončíme v pohodě v autě a pomalu se balíme na zítřejší závěrečný přesun domů.

[ratings]

Černá Hora – den 17

Brzy ráno jsme vstali, sbalili se, odcheckovali se a řekli pro letošek „ahoj móře“ ..

Vyjeli jsme přes Pakoštane a Biograd na dálnici a hurá směr Zagreb. Počasí se radikálně změnilo po projetí tunelu Sveti Rok, po výjezdu na druhé straně Velebitu nás překvapila hustá mlha a teplota o deset stupňů nižší. Ale postupně se mlha rozplynula, mraky roztrhaly a nakonec i to sluníčko vykouklo. Jelo se celkem v pohodě, přes hranice jsme se dostali poměrně plynule.

Poprvé jsme jeli ve Slovinsku po dálnici směrem na Ljublan a byli jsme spokojeni s kvalitou. Kolem Ljublani doprava trochu zhoustla, ale spíš v protisměru. Po sjezdu z dálnice jsme se ještě asi hodinu kodrcali po menších cestách, až jsme dorazili do městečka Bled, které stojí u velkého jezera Bled. Uprostřed jezera je ostrov, na ostrově malebný kostel, ze břehu je to výjev jako z pohádky. Na ostrov se jezdí s místními gondolami, uvidíme zítra, možná si tam uděláme výlet také.

Nakonec jsme dojeli do kempu Bled*****, vypadá poloprázdně, ale na úrovni.

Ráno vyrazíme na kolech okolo jezera, záleží hodně na počasí, koupací sezona nám už (bohužel) skončila.

Je tu slunečno, ale zzzima 😉

[ratings]