Černá Hora – den 16

Konečně opravdu dovolenkový den. Krásně a teplo, ráno kafíčko, snídaně, pak procházka s Natahu do marketu pro pečivo a pár drobností.

Chvilka klidu u auta, pozdravení souseda, který šel v 11.30 teprve rozcuchaný do sprch, jako každý den – začali jsme mu říkat „Morgen“ – podle pozdravu 🙂

No a pak opět vyvalení se na plážičce a chytání bronzu, občas koupání, trocha čtení.

Zítra ale již naše idylka skončí, nebo se spíš přesune do jiného směru, ráno se sbalíme a pojedeme ke slovinským jezerům.

[ratings]

Černá Hora – den 15

Od rána to žhne, den bez mráčku. Během popíjení ranního kafíčka se kempem rozlehl zvuk motorové pily, za chvilku prošel kolem údržbář s velkou větví z borovice. Za chvíli další a pak kolem nás projel kamion s novým mobilhousem – větve museli uřezat u stromů po cestě, aby se vešel. Tak aspoň trochu „vzrůša“ tady v té Oáze klidu 😉

Po snídani jsme se šli projít s Natahu po okolí, rostou tu nové a nové resorty, v sezóně tu musí být asi dost přeplněno. Při zpáteční cestě jsme si na recepci půjčili hole a míčky na minigolf, Natahu nechali doma a šli si zahrát. Byla to prima zábava (jednu hru jsem totiž vyhrál).

Po obědě jsme šli opět na „naší“ malou pláž za kempem a celé odpoledne se slunili, dokonce jsme se i párkrát vykoupali – voda ještě není tak studená.

[ratings]

Černá Hora – den 14

Sluníčko nás probudilo a provázelo celým dnem – na obloze jen pár mráčků, mírný vánek a krásné teplo, sláva!

Protože je po sezóně, market v kempu je zavřený, našla Janička na mapě nejbližší městské obchody a protože jsme potřebovali nakoupit nějakou balenou vodu, vyrazili jsme k nim na kolech – asi 2km. Jenže jinak to vypadá na mapě a jinak ve skutečnosti – museli jsme sjet z kopečka, na kterém je situován kemp až dolů k nábřeží a pak opět do protisvahu na druhý kopec, kde na samém vršku obchod byl (až druhý, první byl také zavřený).

Nakoupili jsme vody, pečivo a další potraviny, v jednom regálu jsem objevil „Ajvar“ – hned po příjezdu zpět jsme ochutnali a zejména Janičce moc zachutnal – asi si vezmeme ještě cestou nějaké větší balení domů 🙂

Šli jsme s Natahu na procházku kolem kempu – vede zde pěkná lesní cesta na pobřeží mezi borovicemi a objevili hned tři moc pěkné pláže – písčité, s průzračnou vodou a hlavně bez lidí – opravdu je to zde Oáza klidu.

Odpoledne jsme nechali Natahu v autě (pustili jsme jí klimatizaci na 22C s aktivním čištěním vzduchu, aby jí bylo příjemně) a šli se vyvalit na malou soukromou pláž kousek za vrátky od kempu. Byla to idylka, dokonce jsme si na chvilku zdřímli, přečetli něco z knížek, opalovali se a koukali na plachetnice, které závodili směrem ke Kornátům.

[ratings]

Černá Hora – den 13

Deštivo je hned od rána, takže jsme se sbalili, elegantně se s Jubíkem vytočili (někdy jsou ty manévry ve ztížených podmínkách s takovým velkým autem celkem obtížné, zvlášť když se snažíte zaparkovat do roviny v prudším svahu, v nezpevněném terénu ..) a vyrazili směr Zadar. Nejprve jsme se museli vrátit přes celý Pelješac (cca 1h cesty), ale pořád to bylo výhodnější než přes 2 trajekty (Pelješac – Korčula, Korčula – pevnina), jak nám navrhovala navigace.

Cestou jsme opět zastavili na doplnění zásob vína k zobání, u pumpy si koupili Janu (chorvatská balená pitná voda) a krátce po nájezdu na dálnici jsme vjeli do opravdu silné průtrže – bylo to jako ve sprše, stěrače nestíhaly a vidět bylo jen na pár metrů. Ale asi po hodině jsme vyjeli z mraků a zbytek cesty již bylo krásně – teplo a jasno.

Na dálnici jsme ještě dočepovali naftu a odpoledne pohodlně projeli Biograd na Moru a kousek za Pakoštane, na kraji vesnice Drago, jsme dorazili do kempu Oaza Miru.

Kemp je to velký, dnes již kompletně orientovaný na obytná auta a karavany – je to takový kopec u pobřeží, rozdělený kamennými zídkami na terasy a kóje pro jednotlivá stání. Jelikož je již po sezóně, je zde málo návštěvníků, takže jsme si vybrali pěkné místo na druhé straně od recepce a umývárek, s celodenním sluníčkem (i když auto máme ve stínu borovice).

Zvláštností tohoto kempu jsou čipy – při zapsání dostanete náramek s čipem a tím si otevíráte vstup úplně všude – sprchy, záchody, vrátka v plotu na pláž …

Vybalili jsme, šli se ještě krátce projít (Natahu se musí každý den vykoupat v moři, takže i zde tam okamžitě skočila) a šli celkem brzy spát.

[ratings]

Černá Hora – den 12

Počasí je takové „so so“, Janička sleduje předpověď, stejně, nebo hůře je na celém Jadranu.

Takže dnes opět procházky po okolí, odpočívání a pohodička.

Podle zpráv se v ČR řeší uprchlá mamba, smějeme se některým vtipným kolážím a fórkům, no a samozřejmě komunální a senátní volby, ty nás však již nechávají naprosto chladnými.

Zítra se přesuneme opět o kousek na sever, vybrali jsme kemp Oaza Mira, v záloze máme ještě další dva, tak uvidíme, kde nakonec skončíme.

[ratings]