Ráno jsme vstali brzy, venku mráz (-6C), ale krásné „azuro“. Kolem obrovské hromady sněhu a námraza vytvářely dojem jiného světa.
Šli jsme na s Natahu na procházku do horského městečka St. Christoph, takto zasněžené město jsme ještě neviděli, domy byly opravdu zasněžené po první patro, ke vchodům vyhrabané úzké přístupové „tunely“, většina krámků zavřená a uvězněná ve sněhových závějích.
Po návratu k autu jsme se rozhodli, že sbalíme a přejedeme do kempu – přece jen se psem potřebujeme alespoň nějaký „plácek“, aby jsme ji mohli občas vypustit a nějaký kousek přírody okolo na procházky. Nemilá zpráva byla, že auto na první natočení nehlo „ani brvou“. Kontrolky se rozsvítily, žhavící kontrolka chvíli žhavila a zhasla, ale žádný pokus startéru roztočit motor. Naštěstí máme Efoy, takže jsem ji nastartoval a když začala „dávat“ cca 4A (ano, máme ji chytře zapojenou tak, aby nabíjela i startovací baterii) jsem zkusil znovu a voilá, motor naskočil okamžitě.
Dojeli jsme dost rychle do kempu Camping Arlberg, chtěli jsme vyzkoušet jejich netradiční způsob ubytování – u každého parkovacího místa je taková dřevěná chatka, ve které je koupelna, kuchyňský dřez a WC, ale všechna tato místa byla obsazena, nebo pouze na předchozí objednání. Takže jsme skončili vedle na místech, kde chatky nebyly (a bohužel ani společné sprchy, nebo WC), zato za poloviční cenu (cca 25E za noc). Zajímavě zde mají řešenou elektřinu – každý stojan a přípojka má svůj elektroměr s kasičkou, takže za 1E naběhne na displeji 0.2kW a po vyčerpání se elektřina vypne, než vhodíte další mince.
Kemp je jinak opravdu veliký, místo krásně rovné, na recepci na vás čeká každé ráno čerstvé pečivo a pro náročné je hned u kempu wellness s restaurací. Kolem kempu je dlouhá a prefektně udržovaná pěší cesta i se stopou pro běžkaře a cca 15min. do blízké vesnice Pettneu, kde je krom malebných starých domků a kostelíku i malý obchůdek MiniM, kde se dá pořídit vše co chybí 🙂
[ratings]