Dovolená začíná! Pořádně jsme se dospali a vyšli z auta do krásného letního rána. Slunce začínalo hřát, jemný vánek nám servíroval vůni moře a i místo, které jsme předchozí noc dost narychlo vybírali se ukázalo jako ideální.
Po snídani jsme šli s Natahu k moři, jakmile jej ucítila, nemohli jsme ji udržet a díky blízké pláži, určené pro psy, se již obsloužila sama .. My jsme jí hned následovali, voda byla nádherně čistá a teplá. Pláže zde u kempu jsou oblázkové, což trochu ztěžuje vstup do vody, ale zase je voda opravdu průzračná a i přes hladinu je vidět až na dno.
Odpoledne zmrzlina, Natahu jsme „odložili“ do vychlazeného auta (klimatizace nám přes den běžela pořád) a šli se sami slunit na pláž „pro lidi“ 🙂
Kemp Lavander má suverénně asi nejlepší vybavenost, kterou jsme zatím v kempech viděli – kaskádovité uspořádání, každé auto má svůj prostorný ohraničený pozemek, na každé této parcele je elektřina, voda a výlevka. Umyvárky jsou prostě luxusní, srovnatelné s vybavením pětihvězdičkových hotelů. Pračka a sušička k dispozici zdarma, stejně jako (pomalejší) Internet. Dole u pláže je restaurace, ceny normální. Jinak je tu krásný klid, i rodiny s dětmi jako by respektovali zdejší přírodu a pohodu a všichni se chovají přátelsky a v mezích normy. Složení návštěvníků standard: Němci, Holanďané, Italové, Francouzi, Poláci, Češi (my a zelináři z Brna).
Krásné počasí nám vydrželo celé čtyři dny, opálili jsme se, přečetli něco z knížek, Natahu se pořádně (ale opravdu pořádně) proplavala a celkově jsme si to parádně užili.
Janička nám jezdila každé ráno na kole pro balenou vodu – brala vždy celou „šestku“, má na to na kole skvělý nosič, a také nějaké pečivo, ovoce a občas něco dobrého.
Společně jsme si také udělali výlet na kolech do blízkého Orebiče, prohlédli pár krámků u hlavní ulice, koupili si něco na zub v místní pekárně (pozor, někteří obchodníci neberou Eura a donutí Vás vybrat z ATM jejich Kuny), navštívili místní hlavní pláž – písčitá, čistá, poloprázdná a celkově pěkná. Párkrát jsme vyrazili na pěší procházky s Natahu po okolí, všude na Pelješacu jsou vinice (většinou červené víno), víno právě dozrálé, takže proběhla i důkladná ochutnávka 🙂 , jinak ale kromě regenerujícího se podrostu po loňském požáru tam moc k vidění nebylo.
