Před osmou hodinou nás kapitánka vzbudila, venku bylo krásné slunečné ráno. Zatímco se Janička chystala na výlet, já jsem na kole zajel pro pečivo a vody a chtěl jsem také koupit lístky, ale paní na bráně nezvládala angličtinu, takže jsem to odložil a jel zpátky do našeho tábora. Zajímavostí tohoto místa je velké množství asi 5cm dlouhých černých červů, kteří lezou po silnici, když jsem se ptal místní správcové, říkala, že jim říkají „sto-nogy“ a prý jdou za vodou. Sbalili jsme si pár věcí do batůžku a vyrazili i s Natahu pěšky k bráně národního parku Krka.
Ke kase jsme dorazili asi za 10 minut, koupili lístky (200Kun/osobu) a sešli turistickou pěšinou do hlubokého údolí, kde začíná okružní prohlídková trasa. Protože jsme byli mezi prvními návštěvníky, byli jsme zde opravdu skoro sami, počasí nám přálo, příroda je zde úžasná. Průzračná voda, spousta ryb v hejnech se vyhřívá u hladiny, chodí se zde po dřevěných lávkách, kaskády splavů a vodopádů, rákosí, řas a borový háj jsou balzámem pro duši. Natahu si celou prohlídku užila samozřejmě po svém, stále testovala vodu, pozorovala ryby, ochutnávala rákosí.
Došli jsme po chvíli do „hlavního“ místa Krky, rovinaté údolí pod velkým vodopádem, kde je dovoleno se koupat a je zde více stánků a restaurací s terasami, dali si ranní kávu, udělali si krátkou pauzu. Pozorovali jsme, jak se místo a dřevěné lávky začínají plnit turisty, hlavně Číňany a tak jsme dokončili naši prohlídku výstupem ke staré elektrárně, navštívili jsme starý skanzen s ukázkami dobových řemesel – funkční mlýn, kovárna, tkalcovská dílna a vyšli k autobusové zastávce. Shodou okolností byl zrovna na odjezdu místní kyvadlový bus, naskočili jsme a bez čekání se nechali pohodlně vyvézt nahoru ke vstupním branám. Celý výlet jsme zvládli asi za dvě hodinky, téměř bez turistů a za krásného počasí – nádhera!
Odpoledne jsme ještě prozkoumali okolí našeho tábořiště a věnovali se slunění, odpočinku a čtení.
